Jak se chovat na internetu

Internet je nejen místem, kde hledáme informace, ale také tím, kde se bavíme s ostatními lidmi, aÅ¥ už v chatu, diskusních fórech nebo komentářích k příspÄ›vkům na sociálních sítích Äi webových stránkách. A je jasné, že i zde bychom mÄ›li zachovávat urÄitou míru civility a sluÅ¡ného chování. Je vÅ¡ak pravdou, že způsob konverzace, který je akceptovaný na internetu, se liší od toho osobního. Dokonce se pro nÄ›j vžil zvláštní termín, netiketa. ProÄ je ale důležité ji dodržovat?

 

 

V první Å™adÄ› je potÅ™eba pÅ™iznat, že mnoho z nás je za klávesnicí mnohem odvážnÄ›jší, než kdybychom s danou osobou mluvili tváří v tvář. Máme zkrátka pÅ™edstavu, že nás chrání anonymita internetu, a v urÄitém ohledu je to také pravda. Ani ta vÅ¡ak není tak dokonalá, jak by si jeden mohl myslet. VÄ›tÅ¡ina z nás totiž například na sociálních sítích zveÅ™ejňuje informace, ze kterých toho lze poznat mnohem více, než by se mohlo zdát. Nejsme tedy tak anonymní, jak bychom si mohli myslet.

 

Dále je tu fakt, že nikdy nevíme, kdo je na druhé straně monitoru, a kdy jej budeme potřebovat. Také se snadno může stát, že se bude jednat o dítě. Jistě, přístup na sociální sítě má věkový limit, ten však není nijak ověřován a potvrdit, že vám je více než 13 let může každý. Dokonce je to celkem běžně akceptováno. Je tedy potřeba zamyslet se, zda byste chtěli, aby někdo tímto způsobem mluvil s vašimi dětmi.

 

 

Je samozÅ™ejmÄ› pravdou, že mnozí lidé o tomto nemají příliÅ¡ ponÄ›tí, a Äasto se snaží naroubovat sem klasický standard. Typickým příkladem může být tykání/vykání. Zatímco v běžném životÄ› je sluÅ¡né si vykat, dokud ten výše postavený nenabídne tykání, na internetu je tomu jinak. Zde si tykají vÅ¡ichni, což zvláštÄ› starší generaci mate, neboÅ¥ mají pocit, že jim ten druhý neprokazuje dostatek úcty. Není tomu vÅ¡ak tak, jde pouze o zvyklost internetu, danou právÄ› jeho anonymitou. A pokud se chcete pokojnÄ› úÄastnit nÄ›jaké diskuse, je rozhodnÄ› vhodné tato pravidla dodržovat.